Druhý život Marýny G.

Autor:Vladimíra Klimecká Formát:134x207mm Počet stran:304 Vazba:Pevná Výrobce:Knižní klub Rok vydání:2013
Zobrazit více
279 Kč
Vyprodáno
katalogové číslo: 04539
EAN: 9788024241111
Způsob dodání:Komise
vydavatel:EMG
cena bez DPH:254,00 Kč
popis
parametry
soubory a odkazy

Anotace

 

Svět žen je vždy jiný než svět mužů.
Kronika velké valašské rodiny, v níž projdeme celé 20. století, je psána výhradně z perspektivy žen. Marýna, Růža, Josefka a Fany - kolem nich míjejí československé dějiny se všemi zvraty, propastmi a výšinami, nadějí i rezignací. Obě světové války, osvobození, 50. a 60. léta rezonují ve třech příbězích, čtvrtý je ukotven v naší současnosti. Díky autorčině výraznému talentu vzniká originální, přitažlivý obraz jednoho kraje, jedné země. Novely o čtyřech ženských osudech se postupně splétají do promyšlené románové struktury spojené jedním prostředím. A ačkoli zachycují různá období lidského života i velkých dějin, pokaždé hovoří o fenoménu ženství. Ženy jako hrdinky své doby, bohyně našeho světa.

Ukázka z textu

 

 

Znovu nastaly dny plné osamocení a zoufalství. Tehdy jsem poznala, že budu znovu matkou. V noci jsem plakala tiše do polštáře, protože jsem nevěděla, zda mé dítě pozná svého otce. Protože jsem nevěděla, jestli své děti uživím.
Jednu zimní neděli jsem nechala Hošu s dětmi samotné doma a zaběhla jsem si na mši do kostela. Čerstvého sněhu napadlo, že nebylo vidět plaňkový plot. Brodila jsem se bílou plání bez náznaku pěšiny, sníh jen jiskřil. Na cestě zpátky k domovu jsem se vracela ve vlastních stopách. Sníh mě studil přes punčochy na lýtkách a sypal se mi do papučí. Přitahovala jsem si vlňáček k tělu a celá do něj schoulená jsem se těšila do tepla domova. Věděla jsem, že Hoša přikládá do kamen a na plotně se vaří zelňačka z kysaného zelí. Měla jsem ještě trochu loje v komoře, který jsem vyhandlovala v Ostravě. Jen polívku zasmažím a bude hotová. Před vchodem jsem si ometla papuče březovou metlou. Studenou chodbu jsem přeběhla a rychle spěchala do teplé kuchyně, ale v peci nepraskaly veselé plamínky. Hoša seděl schoulen na lavici. Vypadalo to, že usnul.
Tak! Pomyslela jsem si, pec vychladlá, plotna studená. To se té zelničanky hned tak nedočkáme.
Už jsem chtěla začít láteřit, ale zarazila jsem se. Něco nebylo v pořádku. Děti si tiše hrály pod stolem a ani když jsem přišla, z pod něj nevylezly. Hoša se také nepohnul. Pozorněji jsem na něj pohlédla a pochopila jsem, co se stalo. Zemřel.
Přistoupila jsem k němu a pohladila ho po zarostlé tváři. Byl ještě teplý.

Diskuze je prázdná.
přidat příspěvek do diskuze
K produktu zatím nikdo recenzi nenapsal

Tento e-shop využívá technická cookies, bez jejich použití není schopen fungovat. Kliknutím na tlačítka "Souhlasím" nebo "Nesouhlasím" povolíte nebo zakážete cookies analytická a marketingová.

Souhlasím
Nastavit
Nesouhlasím