Sophiina volba

Dnes již klasický román světové literatury začíná okamžikem, kdy se Stingo, mladý jižanský spisovatel, přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy však začne být téměř proti své vůli vtahován do citového dramatu, které se odehrává mezi jeho sousedy, Nathanem a Sophií. Neurotický, přecitlivělý Žid Nathan se propadá stále hlouběji do zničující duševní choroby a krásná Polka Sophie, která prošla Osvětimí, je navždy poznamenaná prožitým utrpením. Zatímco Stingo sleduje, jak během jediného manhattanského léta a podzimu osudy Sophie a Nathana směřují ke svému nevyhnutelnému tragickému závěru, poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši.

Ukázka z textu

Jelikož Sophii v tu chvíli už vyschly slzy, zvolna se vzpamatovávala. Natáhla ruku a vtiskla mi do dlaně můj kapesník, který se zatím proměnil v provlhlý žvanec. Přitom jsem poprvé zahlédl na opáleném, lehounce pihovatém předloktí vytetované šarlatové číslo, jež tvořilo nejméně pět číslic, číslo sice příliš malé, abych je přečetl, ale provedené zřejmě přesně a odborně. K té jihnoucí lásce v žaludeční krajině se přidala náhlá bolest a já jsem Sophii jedním mimovolným pohybem, který jsem si nijak nedovedl vysvětlit, uchopil za zápěstí a prohlížel jsem si tetování zblízka. Uvědomil jsem si zároveň, že by mohla moje zvědavost působit urážlivě, ale nemohl jsem si pomoci. „Kde jste byla?“ zeptal jsem se jí.

Vyslovila polsky nějaké křehce znějící slovo, v kterém jsem stěží rozeznal „Oświęcim“.